Kdo umí, umí. Kdo neumí, učí.
Sedím v café NONA a snažím se sesmolit osvícenej závěr ke svojí práci. Protože mi to nejde, napíšu o tom článek.
Bod 1- Výběr školy
Základem všeho je, že si vyberte si špatně školu, která je zklamáním už od prvního semestru. Když už objevíte něco, co Vám přijde zajímavý, počítejte s faktem, že dříve nebo později narazíte na něco, co konečně skvělou teorii zcela racionálně vyvrací.
Bod 2 - Výběr dne D
Den před posledním dnem, kdy je možnost si zapsat vedoucího práce se opijte a přiklusejte do školy oblečená neoblečená, připravená nepřipravená a včas nevčas.
Bod 3 - Výběr vědoucího
Vyberte si vedoucí práce, o které všichni tvrdí, že je sice schopná, ale vůbec nekomunikuje a nepomáhá, protože vaše víra v lidi je tak silná a neutuchající, že sami sebe přesvědčíte, že tak hrozná určitě nebude.
Bod 4 - Výběr tématu
"A o čem byste chtěla psát?"
"To já nevím."
"Aha, co třeba ... Expertní analýza problematiky rizikového užívání alkoholu u mladistvých v kontextu veřejné politiky?"
"Akohol, jasně, ten znám. Tak jo."
Bod 5 - Výběr prostředí
slunce, láska, víno, zpěv, léto, podpora lokalismu, zahradničení, kolo, zase víno, vaření, foodblog, práce na plnej úvazek a odjezd do Londýna.
Bod 6 - Výběr data odevzdání
Tak až za rok.
Bod 7 - Sebereflexe
Vyberte si téma, co z vás udělá kozla zahradníkem.
Bod 8 - Proces psaní
Kavárny, hlavně kavárny. Jsou drahý, často nefunguje wifi a nutí Vás dělat všechno jen ne psát - koukat na lidi, postovat příspěvky o tom, že zrovna sedíte v kavárně a píšete bakalářku, popřípadě do nich cestovat půl dne, což je zhruba třikrát tolik času, co věnujete samotnýmu psaní.
Bod 9 - Zpětná vazba
Nenáviďte fakt, že vám ta blbá seminárka zabrala rok, stála Vás spoustu únavnejch diskuzí a vysvětlování a to, že jste to už mohli mít dávno z krku. Když to nakonec není tak STRAŠNÝ, ne?