Zima, sníh a pořád ještě nemám rukavice a čepici.
První co jsem viděla po příjezdu domů byl hlavák, v 6:30, -15 stupňů... vítej doma Magdaleno. Aha.
Ale co se stalo pak, zima a deprese postupně přechází do starýho známýho pocitu "miluju Prahu" neb je krásná a stověžatá.
Z marastu a podělanýho sněhu se den ode dne víc a víc stává romantická procházka zimní Letnou, kde teď na týden squatuju u kudrnatý Žuly. Její byt má vysoký stropy a špaletový okna a to je to, co je nejvíc.
Za týden se stěhuju na Břevnov. Trochu teď lituju toho, jak moc "dospělá" jsem byla, že se hledám pokoj jen pro sebe, protože žít ve dvou je taky hezký, ale co už, bude to dobrý. Břevnov je srdcovka i když lehce z ruky.
Včera jsem navštívila novou Vzorkovnu a pak tradičně Standard a říkala si, jak je fajn být doma. Underground, náhodný setkání, levný a slastně dobrý pivo a Praha, kde je všechno kousek.
A tak to vypadá, že je jedno kde žiju, když mám kolem sebe správný lidi a místa.